Víme, co je zdrojem světla, jak rychle se světlo šíří a dovedeme rozpoznat různá optická prostředí. Víme, kde vzniká stín a kde polostín. Dovedeme vysvětlit, jak dochází k zatmění Slunce a Měsíce.

Víme, že v plynech platí Archimédův zákon stejně, jako v kapalinách. Tedy tělesa "ponořená" do plynu (třeba běžně ve vzduchu) jsou nadlehčována silou, která je stejná jako tíha plynu tělesem vytlačeného. Vztlaková síla působící na tělesa je ale oproti vztlakové síle v kapalinách velmi malá,...

Známe vlastnosti plynů (snadno mění tvar i objem, jsou stlačitelné a rozpínavé), umíme znázornit jejich částicovou strukturu. Známe jednotlivé vrstvy atmosféry a jejich základní vlastnosti. Víme, co je atmosferický tlak, známe jeho běžnou hodnotu (zhruba 100 kPa) a víme, jak se mění s nadmořskou...

Seznámili jsme se s dalším významným fyzikálním zákonem. Pascalův zákon říká, že pokud v uzavřené nádobě s kapalinou zvýšíme tlak, zvětší se tlak ve všech místech této nádoby stejně. Této skutečnosti se v praxi využívá u hodně používaných hydraulických zařízení (hydraulické lisy, zvedáky,...

Seznámili jsme se s jedním z nejznámějších fyzikálních zákonů - s Archimédovým zákonem. Umíme ho formulovat - "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené". Tuto sílu nazýváme vztlakovou silou a víme, že se vypočítá jako Fvz = objem...

Umíme objasnit princip spojených nádob a víme, kde se používají v praxi . tzv. sifon v umyvadle, ve WC. Konvice na čaj, hadicová vodováha, ukazatel objemu nádoby vně nádoby (např. na cisterně). Plavební komory (zdymadlo)

Umíme vypočítat hydrostatický tlak: p = h . ró . g, víme, že vychází v Pascalech. Hydrostatický tlak závisí na hloubce a na hustotě kapaliny, nikoli na ploše dna nebo objemu kapaliny (je tedy stejný třeba ve 30 cm pod hladinou ve vaně a 30 cm pod hladinou přehrady).

Víme, jaké jsou základní vlastnosti kapalin a jak vypadá jejich částicová stavba. Viděli jsme, jak se projevuje povrchové napětí kapalin a víme, čím je způsobeno. Víme, co je kapilára, co jsou kapilární jevy a čím jsou způsobeny. Umíme uvést příklady kapilárních jevů z přírody a z praxe.

Zavedli jsme si novou fyzikální veličinu - tlak. Umíme ho vypočítat pomocí vzorce p = F : S, kde p je tlak v Pascalech (Pa), F síla v Newtonech (N) a S plocha v metrech čtverečních. Pokud máme zadanou hmotnost tělesa, musíme ji vynásobit 10, abychom dostali jeho tíhu, kterou budeme dosazovat do...

Víme, že proti směru pohybu v praxi vždy působí třecí síla. Víme, že třecí síla závisí na povrchu tělesa i podložky a také na hmotnosti tělesa. Umíme rozlišit smykové a valivé tření a víme, že valivé je mnohem menší. Ukázali jsme si, že klidové tření je větší než tření v případě, že se těleso už...

7.A: 24.5., 7.B: 22.5. - Vlastnosti plynů, částicová stavba plynů. Atmosferický tlak, jeho závislost na nadmořské výšce, měření atmosférického tlaku. Archimédův zákon pro plyny.

7.A: 26.4., 7.B: 24.4.: Vlastními slovy vysvětlit, co říká Archimédův a co Pascalův zákon. Vypočítat vztlakovou sílu (Fvz = objem tělesa . hustota kapaliny . g), vypočítat tíhovou sílu (Fg = hmotnost tělesa . g nebo také lze počítat jako Fg = hustota tělesa . objem tělesa . g). Umět znázornit obě...

7.A - 12.4., 7.B - 10.4: Příklad na výpočet hydrostatického tlaku (pozor, hloubka se musí počítat v metrch. Tedy např. 50 cm je nutno převést na 0,5 m). Na čem závisí a nezávisí hydr. tlak (závisí na hloubce a hustotě kapaliny, nezávisí na objemu nádoby a ploše dna ani na výšce nádoby nad...

7.A: 22.3., 7.B: 3. 4. - Vlastnosti kapalin z hlediska částicového složení (jak vypadají kapaliny z hlediska molekul), vlastnosti - mění tvar, nemění objem. Vodorovná hladina, spojené nádoby. Co je kapilára, co jsou kapilární jevy, kde se s nimi setkáváme v praxi a v přírodě. Porchové napětí...

7.A - 8. 3., 7.B - 6. 3.: Jak se projevuje v praxi tření, kdy je žádoucí ho snižovat a kdy zvyšovat. Zákon setrvačnosti - jeho znění. Jak se setrvačnost projevuje v praxi. Výpočet tlaku z plochy a síly (příp. tíhové síly).

Vyrobte si horkovzdušný balón, který se po zahřátí vzduchu uvnitř vznese alespoň o dvě patra. Balón by měl mít průměr spodního otvoru alespoň půl metru. Vyrobte ho z lehoučkého balícího nebo modelářského papíru - slepujte dohromady části tvaru dlouhých "oboustranných kapek". Spodní otvor zpevněte...

Sestrojte autíčko, které jezdí na základě principu akce a reakce. Může být třeba ze stavebnice lego, poháněné vzduchem z vyfukujícího se balónku, ale fantazii se meze nekladou. Hodnotí se rychlost a dojezdová vzdálenost. Termín závodů: konec ledna 2013.

Vyrobte si vlastní "kouzelnou krabičku", která nespadne ze stolu, ani když ji na okraji stolu posunete daleko za její střed. Zvláštní prémie za krabičku, která se udrží na nejmenší ploše! Termín: První týden po vánočních prázdninách

Podívejte se na cvičení 3 na str. 16 v pracovním sešitě. Zkuste podle uvedeného grafu napsat originální, zajímavý příběh turisty Tomáše. Příběh by měl být souvislý, s nějakou pointou, alespoň o 10 větách a samozřejmě musí odpovídat skutečnostem zachyceným v grafu.